Každý z nás za svůj život zažije situace, které ho určitým způsobem zasáhnou, na nějakou dobu „vyhodí“ z duševní rovnováhy, které ovlivní více, či méně naši náladu a prožívání, někdy pak i zdraví. Každá situace, která na nějakou dobu vybočí z dosavadního stereotypu, tedy liší se od našich běžných denních situací, na nás má určitý dopad, nese stres.
Někdy pozitivní, mobilizující, aktivizující = nese sebou tzv. pozitivní stres (eustres), např. narození dítěte, nové bydlení, konec studia, nová práce, svatba, dovolená, sportovní výkon - tady je mírné napětí v pořádku, drží nás „v běhu, ve střehu“ – jsme v lehkém napětí, lépe se soustředíme. Je to sice také zátěžová situace, ale má v sobě kladný náboj, nese v sobě prožitky radosti a spokojenosti, takže nás také pozitivně ovlivní, potěší.
Jindy už ale negativní, demobilizující, ochromující = nese sebou tzv. negativní stres (distres), např. ztráta blízkého člověka, rozvod, ztráta zaměstnání, závažná nemoc, dlouhodobě špatná finanční situace = v takových situacích je již naše vnitřní napětí vysoké, prožíváme negativní emoce, a to se podepisuje jak „na duši“, tak na těle, ovlivňuje náš zdravotní stav.
Stres ale není všechno, co jím označujeme. Máme tendenci slovo stres nadužívat, označujeme tak i situace, kdy se o náročnou životní situaci nejedná, kdy jde o momentální nepohodu, naši dílčí rozladu, kdy nás něco naštve, něco nám vadí. Bývají to běžné situace jako pocit z nedostatku času, z únavy z mnoha povinností doma, nebo pracovních úkolů. Jsou to situace přechodné a nemívají dlouhé trvání - někdy stačí dostatečný spánek, fyzická aktivita, delegovat některé domácí povinnosti na okolí, lepší organizace práce, nebo organizace pracovního času. Jsou to tedy situace, které na našem zdravotním stavu žádné škody nenadělají, není narušena rovnováha organismu, neneseme si z nich déletrvající následky
Jiné to už ale je, pokud se ocitneme v závažné životní situaci. Ten rozdíl určitě poznáme, protože jde o zásadní situaci, která způsobila, nebo může způsobit změnu v našem dosavadním životě. Často jde o déledobě nepříznivou situaci, kterou doprovází vysoká psychická zátěž, zátěž na hranici i za hranicí naší odolností vůči zátěži. A ta už má na nás negativní, nezdravý účinek.
Když nás potká náročná životní situace (a je jedno, jestli se do ní dostaneme vlastní vinou, vlivem vnějších okolností, nebo kombinací obojího) a doléhá na nás v jejím důsledku dlouhodobý stres, dojde k narušení rovnováhy organismu s dopadem na psychické i fyzické zdraví. Když se stres projeví už i „na těle“ (bolesti hlavy, zad, břicha apod.), mluvíme o psychosomatických potížích = závažná životní situace jako psychická zátěž se projeví i na fyzickém stavu.
Nejrozumnější a správné je odstranit příčinu, tzn. řešit situaci, která náš život negativně ovlivňuje. Máme nějakou zdravotní obtíž? = tak neoddalovat návštěvu lékaře. Není nám dobře ve vztahu? = měli bychom získat náhled na příčinu a pokusit se o změnu, pomoci nám mohou odborníci na vztahovou problematiku. Není nám dobře v práci? = pokud víme, proč, neměli bychom v pro nás nepohodlné situaci setrvávat a asertivně (neponižovat se, ani se nenadřazovat, ale být přiměřeně sebevědomý) jít za řešením. Z toho tedy plyne? Jednoznačně to, že problémy se mají řešit, nesunout před sebou, nečekat, že „se to nějak samo vyřeší“. Říká se, že nejlepšího pomocníka máme na druhém konci našeho ramene, tzn. že jsme to my, kdo má věci ve svých rukách, že nejlepšími pomocníky bychom si měli být my sami. To ale jistě neznamená, že jsme na řešení potíží sami, ale to, že my musíme být ti aktivní, my musíme věci začít řešit. Víte, proč máme tendenci řešení jakýchkoliv potíží oddalovat? Máme strach, co a jak bude – je to strach z neznámého.
Neřešit je nerozumné a v konečném důsledku nese víc obtíží, horší situaci, než bylo na začátku.
Pokud se tedy dostaneme do nějakých obtíží – a je jedno, jestli je to naše vina, nebo cizí zavinění, je důležité nedělat další chyby v podobě oddalování řešení – musíme dojít k „rozhodnutí“, že problém nebudeme odsouvat a vydáme se za řešením určitým směrem, který nás postupně zbaví problému - a tak i stresu.
Vždy je dobré získat co nejvíc informací k tomu, co potřebujeme řešit, poradit se s těmi, co v té které oblasti, oboru pracují a mají zkušenosti.
PhDr. Jaroslava Skálová